Nová já
Publikováno 24.05.2019 v 10:00 v kategorii Me, myself and I, přečteno: 38x
Řekla bych, že je čas na novou pohádku.
Bála jsem se. Docela dost. Co když to byla chyba, co když jsem měla radši tolerovat svou pozici kamarádky s výhodama. Třeba by se to nakonec změnilo...
NE, nesmím být hloupá, kdyby to mělo pokračovat, vesmír by to zařídil. Všechno je tak, jak má být. Ale stýská se mi.
Zkusíme být zpátky kamarádi a pohneme se dál. OBA.
Nevěřila jsem tomu. Zkusila jsem randit, ale nikdo nebyl dost dobrý. Nasadils vysokou laťku, chlape. Ty víš, jak jednat s dámou.
Nicméně vždycky se něco stane, když to nejméně čekáš. A HLAVNĚ NEPLÁNUJEŠ, ŽE JO!!
Slíbila jsem rande, ale už dopředu jsem nic nečekala.
A najednou to tam bylo.
Zase se přeložil vesmír a čas zrychlil pomalu jak světlo a já zjistila, že je mi strašně fajn.
Zjistila jsem, že vedle tohohle kluka se zase směju a že mi to přijde naprosto správný. Pomalu, ale jistě jsem se sebrala a úplně vytlačila ty pochybnosti. Takhle je to prostě správné.
Líbí se mi, jak se směje.
Jak po mně loupne pohledem, když udělám nějakou hovadinu.
Jak se mě za všech okolností snaží rozesmát a stačí mu k tomu pouhé "Hihi".
Jak pro mě má pokaždé nějaký pamlsek, protože ví, že jsem mlsná koza a cukr na mě platí daleko lépe než bič.
Jak mě obejme zezadu, když vařím. Jak si musím stoupnout na špičky, když ho chci políbit.
Jak mi dá pusu na zátylek těsně před usnutím. Jak mě kousne do ramena po probuzení.
Jak ustele postel (naprosto příšerně, jak to já nikdy nedělám, ale snaha se cení, že jo).
Jak vedle něj dokážu sedět naprosto tiše a přesto být spokojená. Protože až když s někým dokážu mlčet, jsem vlastně šťastná.
Naučila jsem se dělit o myšlenky, o problémy i radosti.
Zase jsem ráda, když mě někdo obejme, políbí, zachumlá do deky jako burito a jenom drží při sledování telky. Baví mě naše souboje u deskovek, kdy mně nevadí prohrát a díky tomu se nehádáme, ale hrajeme znovu a znovu.
Mám modřiny z našich soubojů, kdo koho zlechtá nebo ucvrnká do nosu k smrti, ale v podstatě je beru jako ozdobu.
Nakonec vždycky jenom hledáme někoho, kdo je naprosto divnej a praštěnej. Někoho, jehož praštěnost je dokonale kompatibilní s tou naší.
Komentáře
Celkem 0 komentářů